| LET |
VÝROČÍ |
| 745 |
2. 3. 1282 zemř. Anežka Česká (Anežka Přemyslovna) česká světice, princezna a abatyše, (nar. mezi léty 1205 - 1211 okolo 21. ledna) |
| 590 |
9. 12. 1437 zemř. Zikmund Lucemburský, římský císař, český a uherský král (nar. 14. 2. 1368) |
| 435 |
28. 3. 1592 nar. Jan Amos Komenský, pedagog, reformátor, spisovatel s filozof, autor moderní evropské pedagogiky (zemř. 15. 11. 1670) |
| 420 |
13. 7. 1607 narozen Václav Hollar, grafik a rytec – zemřel 25. 3. 1677 – 350 od úmrtí) |
| 350 |
3. 2. 1677 nar. Jan Blažej Santini Aichel, architekt (zemř. 7. 12. 1723) |
| 310 |
13. 5. 1717 nar. Marie Terezie, česká a uherská královna, rakouská vévodkyně (zemř. 29. 11. 1780) |
| 290 |
9. 3. 1737 nar. Josef Mysliveček, skladatel (zemř. 4. 2. 1781) |
| 270 |
27. 3. 1757 zemř. Jan Václav Antonín Stamic, skladatel (nar. 19. 6. 1717 - 310 let od narození) |
| 240 |
18. 12. 1787 (některé zdroje uvádějí i 17. 12.) nar. Jan Evangelista Purkyně, přírodovědec, fyziolog, filozof a spisovatel, významný národní buditel (zemř. 28. 7. 1869 |
| 195 |
29. 3. 1832 nar. Julius Mařák, malíř a grafik (zemř. 8. 10. 1899) |
| 190 |
11. 6. 1837 zemř. Antonín Langweil, malíř miniatur a ilustrátor (nar. 13. 6. 1791) |
| 180 |
3. 7. 1847 zemř. Matěj Kopecký, zakladatel českého loutkového divadla (nar. 24. 2. 1775) |
| 180 |
8. 7. 1847 nar. František Křižík, vynálezce (zemř. 22. 1. 1941) |
| 180 |
7. 10. 1847 nar. Emil Holub, lékař a cestovatel (zemř. 21. 2. 1902 |
| 180 |
1. 12. 1847 nar. Antonín Chittussi, malíř (zemř. 1. 5. 1891) |
| 170 |
11. 3. 1857 nar. Adolf Liebscher, malíř generace Národního divadla (zemř. 11. 6. 1919) |
| 170 |
10. 10. 1857 zemř. (zemřel v noci z 9. na 10. 10.) Josef Ressel, zaměstnáním lesník, vynálezce lodního - Archimédova šroubu (nar. 29. 6. 1793) 170 |
| 160 |
18. 10. 1867 nar. Alois Rašín, ministr financí (zemř. 18. 2. 1923 |
| 155 |
23. 1. 1872 nar. Josip Plečnik, slovinský architekt, urbanista a pedagog ( zemř. 7. 1. 1957 – 70 od úmrtí) |
| 150 |
19. 1. 1877 nar. Fráňa Šrámek, básník a spisovatel (zemř. 1. 7. 1952) |
| 150 |
27. 3. 1877 nar. Josef Drahoňovský, sochař. rytec skla a medailér (zemř. 20. 7. 1938) |
| 140 |
23. 3. 1887 nar. Josef Čapek, malíř, spisovatel, výtvarný kritik (zemř. v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen) |
| 140 |
20. 7. 1887 nar. Stanislav Bechyně, vědec, obor – železobetonové konstrukce pro stavby inženýrské, průmyslové a obytné, technologie betonu (zemř. 15. 10. 1973 |
| 140 |
17. 12. 1887 nar. Josef Lada, malíř (zemř. 14. 12. 1957) |
| 135 |
16. 1. 1892 nar. Josef Skupa, loutkoherec, režisér a scénograf, který vytvořil Spejbla a Hurvínka (zemř. 8. 1. 1957 – 70 let od úmrtí) |
| 120 |
6. 7. 1907 nar. Jaroslav Foglar, spisovatel (zemř. 23. 1. 1999) |
| 120 |
1. 6. 1907 nar. Jan Patočka filozof, estetik, překladatel, historik, (zemř. 13. 3. 1977 – 50 od úmrtí) |
| 100 |
2. 6. 1927 zemř. Otto Gutfreund, sochař (nar. 3. 8. 1889 |
| 100 |
16. 3. 1927 nar. Miloš Kirschner, loutkoherec (zemř. 2. 7. 1996) |
| 100 |
18. 10. 1927 zemř. Josef Thomayer, lékař a spisovatel, (nar. 23. 3. 1853) |
| 90 |
18. 4. 1937 nar. Jan Kaplický, architekt (zemř. 14. 1. 2009) |
| 85 |
27. 5. 1942 Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha; 18. 6. 1942 zahynulo 7 účastníků atentátu na Heydricha, kteří byli obklíčeni v pravoslavném kostele v Resslově ulici v Praze. Po hrdinském odporu se Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Gabčík, Josef Valčík, Josef Bublík a Jan Hrubý zastřelili 85 |
| 70 |
24. 6. 1957 zemř. František Kupka, malíř (nar. 23. 9. 1871) |
| 50 |
12. 10. 1977 zemř. Jan Zrzavý, malíř, grafik, ilustrátor, scénický výtvarník (nar. 5. 11. 1890) |
| 40 |
14. 3. 1987 zemř. Emanuel Poche, historik umění, znalec pražské historie (nar. 8. 10. 1903) |
| 30 |
3. 2. 1997 zemř. Bohumil Hrabal, spisovatel (nar. 28. 3. 1914) |
| |
| PRAŽSKÁ NEJ |
| |
|
| 680 |
2. 9. 1347 v chrámu svatého Víta korunoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. na českého krále, byla to první česká . korunovace českého krále |
| 680 |
21. 11. 1347 Karel IV. založil v Praze Na Slovanech klášter slovanských benediktinů - Emauzy |
| 670 |
9. 7. 1357 Karel IV. slavnostně položil základní kámen k novému kamennému mostu přes Vltavu, původně se nazýval Kamenný nebo Pražský most, od roku 1870 Karlův most |
| 660 |
30. 11. 1367 byla vysvěcena kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta |
| 635 |
2. 6. 1392 za účasti krále Václava IV. a pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna byl položen základní kámen ke stavbě trojlodí gotického chrámu sv. Víta |
| 290 |
6. 12. 1737 dokončena stavba kostela sv. Mikuláše na Starém Městě podle projektu K. I. Dienzenhofera |
| 240 |
20. 1. 1787 W. A. Mozart poprvé navštívil Prahu, v Nosticově divadle dirigoval reprízu své opery Figarova svatba; 29. 10. 1787 v Nostitzově divadle v Praze se konala světová premiéra Mozartovy opery Don Giovanni |
| 210 |
1. 6. 1817 na vltavském rameni v Praze Bubenči předvedl Josef Božek svou parní loď |
| 210 |
1. 6. 1817 v Praze byly na základě císařského dekretu zavedeny poštovní schránky |
| 180 |
15. 9. 1847 k veřejnému osvětlení ulic byly v Praze poprvé použity plynové lampy |
| 160 |
7. 1. 1867 obec Vinohrady přejmenována na Královské Vinohrady |
| 150 |
7. 8. 1877 Královské Vinohrady I. byly přejmenovány na Žižkov |
| 145 |
11. 8. 1882 v Praze zahájen veřejný telefonní provoz, tarifní síť měla zpočátku 11 účastníků, telefonní ústředna byla v Richterově domě na Malém nám. |
| 120 |
15. 9. 1907 v domě U modré štiky na Starém Městě v Praze otevřel Viktor Ponrepo první stálý český biograf |
| 120 |
24. 11. 1907 představením hry Jaroslava Vrchlického Godiva zahájilo činnost Městské divadlo na Vinohradech |
| 105 |
1. 1. 1922 vstoupil v platnost Zákon o vytvoření Velké Prahy a zavedení titulu primátor hlavního města Prahy |
| 105 |
24. 6. 1922 zrušena lanová dráha na Letnou |
| 90 |
5. 4. 1937 byl zahájen letecký provoz na starém letišti Praha-Ruzyně, první letadlo České letecké společnosti přistálo po letu na lince Piešťany - Zlín - Brno - Praha |
| 80 |
24. 1. 1947 slavnostně otevřena Akademie múzických umění v Praze |
| 60 |
6. 7. 1967 nově otevřené kino Alfa se stalo prvním pražským sedmdesátimilimetrovým |
| 60 |
30. 11. 1967 vydán zákon o hlavním městě, který s platností od 1. 1. 1968 připojil k území hlavního města jedenadvacet obcí středočeského kraje |
| 45 |
5. 5. 1982 v areálu bývalých holešovických jatek byla otevřena nová Pražská tržnice |
| 40 |
12. 7. 1987 do provozu uvedena stanice metra Strašnická na trase A |
| 30 |
30. 5. 1997 slavnostní otevření nové budovy Archivu hl. m. Prahy v Praze 11 na Chodovci |
| 30 |
2. 12. 1997 Strahovským tunelem projely první automobily |
