Drobečková navigace
Prohlídková trasa po části někdejší jezuitské koleje vás zavede k nahlédnutí do Barokní knihovny – nejkrásnějšího sálu Klementina, do Meridiánové síně s dobovými astronomickými přístroji a Astronomické věže, nejdéle souvisle měřící meteorologické stanice v českých zemích. Areál Klementina je po Pražském hradu druhým největším stavebním komplexem v Praze. →
Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po r. 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, vybudované společně s nižší věží Juditinou. Její podoba navazuje na koncepci karlovské Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu. →
Historická vodárenská věž se nachází na pravém břehu Vltavy v místě někdejších Nových mlýnů. Pro vyhlídkový sál, který se nachází v nejvyšším patře stavby, bývá památka považována za historicky první pražskou rozhlednu. V současnosti je barokní věž sídlem stálé expozice věnované požárům města, které Prahu postihly v uplynulých staletích i době nedávné. →
Rozhledna byla postavena v rámci Zemské jubilejní výstavy roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr. Viléma Kurze a arch. Vratislava Pasovského jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5), je vysoká 58,7 m a na její vrchol vede 299 schodů. →
Prašná brána byla postavena na místě příkopu staroměstského opevnění. Důvodem vzniku stavby byl neutěšený stav předchozí branské věže zv. Horská, odkud vedla královská cesta do Kutné hory, pokladnice českého království. Když Karel IV. založil Nové Město pražské, které obehnal novým pásem hradeb, staroměstští konšelé na údržbu opevnění svého města rezignovali.
Staroměstská mostecká věž patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám na světě. Věž spolu s mostem nechal vybudovat císař Karel IV. Brána do Starého Města pražského, byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě městem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. →
Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a hodinová věž, byla budována spolu s kostelem sv. Mikuláše. Stavbu, nahrazující předešlou gotickou městskou zvonici, navrhl a postavil významný architekt Kilián lgnác Dientzenhofer. Jeho žák a zeť Anselmo Lurago pouze upravil část interiérů. Věž byla stavěna od roku 1739, k úplnému dokončení došlo až roku 1755. →
Zrcadlové bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891. Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla jako napodobeninu někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička. Budova bludiště je zároveň dokladem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století. →